Klavírní etudy pro progresívní vývoj techniky

12 152

Každý, kdo se učí hrát na klavír, se setká v repertoáru s etudami. Etudy jsou skladby zaměřené primárně na rozvoj pianistových technických dovedností a pomáhají mu řešit a rozvíjet nejrůznější technické prvky, se kterými se může setkat – rychlost prstů, hru akordů, různých dvojhmatů, rozkladů, stupnic, melodických ozdob, různých rytmických útvarů atd. atd.

Jaké etudy ale hrát, aby byl zajištěn rovnoměrný pianistický rozvoj od počátků pokročilejší úroveň? 🙂

Etudy by měly tvořit samozřejmou součást repertoáru každého pianisty, a zpravidla tomu tak i bývá. Etudy se hrají na všech typech uměleckých škol, jsou připravovány k různým zkouškám a ukazují na pianistickou vyspělost hráče.

Přikláním se k názoru, že každý pianista by měl rozhodně přehrát během roku určité množství etud zaměřených na různou klavírní problematiku. Není třeba všechny etudy vycvičit do koncertní dokonalosti a umět je perfektně zpaměti. Je však vhodné přehrát jich vlastně co nejvíc podle individuálních možností a potřeb každého studenta. 🙂

Slovo etuda je však často mezi studenty, zejména začátečníky, spojováno s něčím nezáživným a nudným, s něčím, co je určeno pouze pro suchý dril, ale po hudební stránce je to otrava. Etudy jsou otrava jen v případě, že jsou odtržené od hudebního kontextu a snaží se bazírovat pouze na vycvičování rychlosti a obratnosti prstů, a v průběhu staletí takových etud vzniklo opravdu hodně.

Staré klavírní školy 19. století navíc upřednostňovaly v metodice takový způsob výuky hry na klavír, kde se největší důraz dával právě na vycvičování mechanické práce prstů, nekonečné trénování stupnic, rozkladů, akordů ve všech tóninách a cvičení velkého množství hudebně nepříliš bohatých cvičení – etud.

Naštěstí se ale vždy našli takoví autoři, kteří uměli spojit příjemné s užitečným, a tak vznikly vedle těchto ne příliš oblíbených cvičení také etudy koncertní. Na to, aby si pianista mohl dovolit zahrát nádherné etudy například od Chopina, Moszkowského, Rachmaninova a dalších velkých autorů, potřebuje být na velice vysoké úrovni. Pro začátečníky a mírně pokročilé pianisty se ale též najde velké množství koncertních etud, které v sobě spojují krásnou hudbu a zároveň hráči pomohou vyřešit a rozvíjet techniku hry. 🙂

Níže si ukážeme, kudy se může ubírat cestička klavírními etudami progresivně od úplných začátků po pokročilejší úroveň. Zaměříme se na takové etudy, které jsou povedené po hudební stránce, aby vás či vaše žáky bavilo je cvičit. 🙂

Etudy a cvičení pro začátečníky

Etudy pro úplné začátečníky, zejména pro děti, mají většinou charakter drobných přednesových skladbiček anebo drobných cvičení. Často se ještě nejedná o etudy v pravém slova smyslu, ale o drobné skladbičky, které pomáhají hráčům osvojit si určitý nový technický prvek.

Klavírní školička a Nová klavírní škola

Pro úplně malé děti je vhodné vybírat cvičení z klavírních škol. Například naše česká Klavírní školička má krásně metodicky zpracované osvojování jednotlivých nových prvků klavírní techniky, od tvoření jednoho tónu po spojování více tónů v souzvuky a stupnice. Vše je navíc propojené s hrou a dětem blízkým hudebním obsahem. V jednotlivých dílech Nové klavírní školy jsou pak progresivně seřazené etudy od různých autorů, které mohou pedagogové vybírat pro své žáky a postupně jim tak pomáhat budovat techniku.

Alba etud

Pro dospělé začátečníky nebo pro děti, které absolvovaly přípravné studium a úplné základy hry mají za sebou, je pak vhodné zařadit drobné etudy například ze sbírky Album etud I. Na toto album pak navazují další čtyři díly, v nichž najdeme progresivně seřazený výběr etud. Nejhranější a nejpoužívanější však jsou první dva díly, protože jsou vhodné pro úroveň začátečníků.

První díl Alba etud jsem nahrála, můžete si ho poslechnout na mém YouTube kanálu.

„Tucet denně“

Vtipným zpestřením repertoáru začátečníka jsou sbírky od Edny Burnam: A Dozen a Day (tucet denně 😀 ). Jedná se o soubor čistě technických cvičení, které sice nemají až tak bohatý hudební obsah, ale vynikají vtipem, jasně formulovaným záměrem. Všechna cvičení jsou velmi krátká. Cvičení nesou názvy podobné tomu, jako kdybyste opravdu podnikali tělocvičné cviky – běhání po schodech, protahování, lezení, skákání a podobně.

 

Virtuózní pianista

V podobném duchu, avšak na vyšší technické úrovni, se nese dílo Charlese Louise Hanona: Virtuózní pianista. Zde se jedná o soubor prstových cvičení, která rozběhnou pianistovy prsty po celé klaviatuře v různých logických intervalových sekvencích. Hanon je vhodný například k rychlému rozehrávání, pokud se vašim žákům zrovna nechtějí hrát stupnice. 😉

Etudy pro mírně pokročilé

Klasikové etud

Cornelius Gurlitt

Jakmile se přehoupneme na úroveň mírně pokročilých, můžeme začít vybírat z celé řady autorů, kteří se věnovali tvorbě repertoáru pro své žáky. Najdeme mezi nimi moc pěkné sbírky. Já osobně mám moc ráda Cornelia Gurlitta: Kleine Melodische Etüden für Anfänger op. 187. Jeho etudy mi připadají půvabné, nejsou dlouhé, ráda je zadávám svým studentům.

Stephen Heller

Trochu více techničtějšího rázu je Stephen Heller: 25 Etudes mélodiques, Op.45. Heller se hrává, proto ho sem uvádím, osobně mi ale trochu nevyhovuje až příliš jednoznačné převažování technického rázu etud nad jejich hudebním obsahem.

Friedrich Burgmüller

Velmi krásné etudy pak najdete ve sbírce Friedricha Burgmüllera: 25 snadných progresívních etud op.100. U těchto etud se mi zejména líbí to, že prvoplánově nejsou označeny autorem jako etudy. Každá etuda má krásný programní název, třeba Arabeska, Nevinnost, Bouřka, Balada atd. Hudební obsah zde jednoznačně převažuje, etudy jsou velmi krásné a hodí se i jako koncertní kousky.

Carl Czerny

Nelze, než zmínit také krále klavírních etud, kterým byl Carl Czerny. Ze všech autorů jich napsal pravděpodobně zdaleka nejvíc. Czerný byl sám vynikajícím pedagogem a rozuměl dobře metodice vyučování a potřebám svých žáků. Je pravda, že hodně jeho etud je napsáno v C dur, a že v tom velkém množství je třeba trochu vybírat, protože některé etudy jsou po hudební stránce zdařilé více a některé trochu méně. Výhodou ale je, že v tom obrovském množství stále najdeme spousty etud, které jsou moc krásné, a bezvadně se hodí do repertoáru. Czerného by žádný klavírista neměl přeskočit . 😉

Vzhledem k rozsahu díla jsou Czerného etudy rozdělené do mnoha opusů. Pro mírně pokročilé doporučuji op. 261: 125 pasážových cvičení. Tyto etudy nejsou dlouhé, pohybují se ve všech možných tóninách a řeší všemožné druhy klavírní techniky.

Dalším opusem, který doporučuji, je op. 821: 160 osmitaktových cvičení. Tady už se jedná pro sousto pro trochu více zkušené pianisty, ale výhodou těchto etud je, že má každá pouze 8 taktů. Jedná se tedy o efektivní způsob, jak ušetřit čas a na malém kousku hudby vyřešit určitý technický prvek.

Moderní skladatelé

Na moderních autorech se mi líbí zejména to, že jejich hudba je neoposlouchaná, neohraná, výrazově bohatá, mívá programní charakter a hodí se nejen k technické průpravě žáka, ale často také ke koncertnímu (nebo někdy i soutěžnímu) provedení. Zaměříme se vlastenecky na české moderní autory, protože v jejich etudové klavírní tvorbě najdeme inspirativní krásná díla.

Klement Slavický

Pro milovníky espressivní hudby 20. století doporučuji sbírku Klementa Slavického: 12 malých etud. V těchto etudách dominuje hudební řeč 20. století se všemi svými výrazovými prostředky, netradičními rytmy, nepravidelnými takty a množstvím chromatických postupů.

Etudy jsou velmi efektní, nejsou dlouhé rozsahově, a rozhodně se velmi hodí do koncertního (nebo i soutěžního) repertoáru. Avšak může u nich déle trvat proces čtení not a ukládání do hudební paměti, protože se tato hudba nedrží klasického dur-mollového harmonického systému.

Peter Graham

Netradiční sbírkou obohatil klavírní repertoár Peter Graham: Subversive etudes (česky Jinakosti). Nehledejte tady klasické etudy zaměřené na typické druhy techniky jako jsou stupnice, rozklady apod. Jedná se o skladby, ve kterých dominuje nácvik neobvyklých rytmů, střídavých taktů, synkop a různě dlouhých rytmických vzorců. Autor používá netradiční práci s pedálem a učí žáky poslouchat klavírní zvuk z jiného úhlu. Najdeme zde hudbu latinsko-americkou, africkou, ale i reference na autory 21. století, jako byli Debussy, Stravinský, Satie nebo Santana.

Jakub Metelka

Na českém trhu se celkem nedávno objevila sbírka Jakuba Metelky: Moderní klavírní etudy. Autor se nebál cestovat do všech možných tónin, aby tím inspiroval hráče nebát se vícečetného předznamenání. Každá etuda také řeší určitý technický problém. Názvy etud jsou vesměs programní, etudy jsou zvukově moderní s výraznými melodiemi. Mně se nejvíc líbí etuda Závod lučních kobylek. 😉
 

Eva Lorenc

V oblasti etud pro mírně pokročilé jsem se rozhodla také přispět svým dílem, a v létě 2019 jsem složila album 12 etud pro mírně pokročilé klavíristy. Snažila jsem se tak osvěžit klavírní repertoár, a vytvořit takové etudy, které budou krásné po hudební stránce, takže budou hráče nejen posunovat v technice, ale také je budou bavit a bude možné je využít i ke koncertnímu provedení. K mým etudám si také můžete sami vymyslet vlastní názvy, které ponechávám zcela vaší fantasii.

  Sextov8 etuda

Sbírku najdete natočenou na mém YouTube kanálu, poslechněte si etudy. 🙂

Milan Dvořák

Pro milovníky jazzu existuje v české klavírní literatuře také sbírka Milana Dvořáka: Jazzové klavírní etudy. Jedná se o materiál pro mírně až středně pokročilé, s pozitivním nábojem, výraznou rytmikou a charakteristickými jazzovými harmoniemi.

 

Kde seženete noty

Pokud vás článek inspiroval a rádi byste si některé zmíněné etudy pořídili, proklikejte si odkazy v článku, které vás nasměrují na různé eshopy, se kterými mám dobré zkušenosti. Pokud koupíte knihy v eshopu Kosmas nebo Book Depository (který posílá po celém světě s poštovným zdarma), podpoříte tím krapétek i mně, pár korun z prodeje mi eshopy posílají. 🙂

Jinak všichni starší autoři, jako je Czerny, Gurlitt, Heller, Hanon jsou ke stažení zdarma v různých verzích v databázi not na imslp.org.

Moji sbírku 12 etud najdete přímo na mém webu tady>>.

Neoddělujte techniku od hudebního výrazu

Závěrem bych ráda ještě řekla, že když se bavíme o klavírní technice, neměli bychom to vnímat jako dovednost, která je oddělená od hudebního výrazu. Vynikající ruský pedagog Heinrich Neuhaus píše ve své knize O umění hry na klavír, že slovo „technika“ pochází z řeckého τεχνε [ techne ], což znamená umění. Neexistují tudíž technické problémy, pouze umělecké problémy.

Na prvním místě bychom se proto jakožto hudebníci měli zaměřovat na to, jaký hudební obsah má skladba, kterou se učíme. Technika slouží pouze jako prostředek pro vyjadřování hudebního obsahu skladeb. Proto při cvičení myslete vždy v obou rovinách a rozvíjejte rovnoměrně jak vaše technické dovednosti, tak ty hudebně-umělecké. 🙂

Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci od Evy dostávat emaily!

P.S. V tomto článku jsme se věnovali autorům a sbírkám těch etud, které sama zařazuji do repertoáru svých studentů. Takových sbírek a autorů pro začátečníky a mírně pokročilé pianisty je ale samozřejmě mnohem více. Proto pokud jste v článku nenašli to, co sami hrajete nebo zadáváte vašim žákům, neváhejte to napsat dolů do komentáře pod tento článek! 🙂

Komentáře
Eva Lorenc
Latest posts by Eva Lorenc (see all)