Můj rok 2023

Další rok za námi. Letos na Silvestra naše děti usnuly 15 minut před půlnocí, takže jsme sotva měli čas si s manželem nalít šampaňské a rychle přiťuknout, obvolat naše blízké a popřát si do nového roku, uklidit spoušť po celém dni, kdy doma intenzívně hospodaří naše dvě křepelky, uklidit v kuchyni a vyčerpaně padnout do postele, aby nás v 6:30 ráno zase vzbudily.

Podobně jako průběh silvestrovského dne by se dal charakterizovat celý rok 2023 – intenzívní, rychlý, dynamický, chaotický, rodinný i pracovní, úspěšný, ale také unavený, nedospalý, občas vyčerpaný a docela dost nemocný.

Někdy si říkám, že bych si mohla zvolit trochu jednodušší cestu a nepouštět se pořád do všeho tak po hlavě, ale mně se velmi obtížně kočíruje ta vášeň, která ve mě vždycky zaplane, když přijde nový nápad, nový projekt, nová příležitost a já dopředu vím, že to bude výzva, že to bude náročné a určitě kvůli tomu zase nebudu spát a víc odpočívat…:-D

Tohle je moje ohlédnutí za rokem 2023, za tím vším, co je vidět navenek, ale i za tím, co se děje na pozadí všeho mého podnikání, klavírních i rodinných aktivit. 

Máma na roztrhání

V lednu 2023 jsem měla 3měsíční miminko. Naše druhorozená dcera Beatrička se má k světu. Od narození je velký jedlík, zdravím kypící buclaté miminko, které se ve 3 měsících začalo přetáčet, v 6 lezlo, v 7 se poprvé postavilo a v 10 už chodilo. 

Musím říct, že na jednu stranu jsem nečekala takový „záhul“ s hlídáním, aby mi někde neupadla, a neustálým přísunem jídla, na druhou stranu to vlastně s ní už je v mnohém daleko jednodušší, protože prakticky všechno odkouká od starší ségry a já ji nemusím skoro nic učit.

V lednu jsem se rozhodla, že se znovu přihlásím do programu Momentum, což je celoroční online program pro ženy v online podnikání. Okolo narození Beušky jsem svou účast v programu u mojí mentorky v podnikání Sigrun, jedné z nejúspěšnějších a nejlepších online podnikatelek v Evropě, ukončila.

Po pár měsících jsem se ale cítila jako na vodě. Chyběla mi komunita ostatních žen, možnost si kdykoli přijít pro radu, pravidelný koučink a pevné termíny pro to jít do akce za vytyčenými cíli v mém online podnikání. Cítila jsem se úplně stejně jako naši studenti v klavírních kurzech, když mi píšou po skončení kurzu, že jim komunita a podpora chybí a už se nemohou dočkat, až začne další běh nebo postoupí do další úrovně kurzu.

Takže jsem k Sigrun naskočila znovu. Investovala jsem do dalšího vzdělávání a zpětně musím říct, že to bylo opět jedno z nejlepších rozhodnutí roku 2023. 

Díky dalšímu růstu v vzdělání se mi v roce 2023 podařilo úspěšně zrealizovat několik nových projektů a posunout hranice možností tam, kam by se mi loni v lednu opravdu nesnilo, a také vyvážit sama pro sebe psychicky ten neskutečný frmol každodenní péče o naše dvě malé holčičky, protože moje práce mě nesmírně baví a naplňuje a odpočinu si díky ní od neustálého řádění dětí a péče o domácnost.

Chodí mi hodně dotazů od maminek, jak to všechno mohu zvládat mít takové rozjeté podnikání a pečovat o dvě malé děti. 

Je to proto, že na to všechno nejsem sama. 

V podnikání mám kolem sebe tým spolehlivých lidiček, kteří zastávají každý svou roli a fungujeme jako organický celek. Díky tomu pracuji průměrně 4 hodiny denně (nebo podle potřeby) a v péči o dcerky se střídáme spolu s manželem, který je s námi doma a když nepracuje, pracuju já a druhý z nás je s dětmi a stará se o domácnost.

Křepelky moje. Rebi už teď prohlašuje, že bude taky jednou hrát na piano jako máma. Bea zatím dětsky mlátí do kláves, tak uvidíme.. 🙂

Konjunkce klavírních kurzů

Během zimních měsíců běžely všechny tři naše velké klavírní kurzy poprvé souběžně najednou! V lednu začali mírně pokročilí, v únoru začal jarní běh začátečníků a na pozadí toho všechno běžel první pilotní ročník nového celoročního kurzu pro středně pokročilé.

Připadalo mi to, jako když se planety potkají na oběžné dráze a vznikne vzácná konjunkce. Byla to opravdu intenzívní jízda, vést tři velké kurzy najednou, ale zvládli jsme to na jedničku i díky mému skvělému týmu, bez kterého bych to nezvládla celé kočírovat, i kdybych neměla doma dvě maličké děti a měla na vše 100 % času a byla stále vyspalá a odpočatá. 

Vrcholem našich online kurzů jsou tradiční online koncerty, na které se studenti připravují v řádech týdnů až měsíců a hrají na nich ty nejvíce vypilované skladby. 

Pokaždé pukám pýchou, protože opravdu nepovažuji za samozřejmost, že naši dospělí studenti si vedle svých nabitých životů plných práce, péče o rodinu i dalších koníčků, najdou tolik prostoru a nadšení na cvičení na klavír a i přes trému při natáčení, která je opravdu veliká a je to velké vystoupení z komfortní zóny, jdou do akce a vytvoří tak báječné online koncerty.

Je neuvěřitelné sledovat, kam se studenti vypracovali a na jak vynikající úrovni hrají svůj repertoár. Klobouk dolů. Jsem fakt pyšná.

Takto hrají absolventi kurzu pro začátečníky

Takto hrají absolventi mírně pokročilého kurzu

A tohle jsou výkony středně pokročilých. Wow!

Příprava vydání Mého klavíru

Na pozadí toho všeho se chystala jedna z pro mě největších událostí roku 2023 – vydání mé klavírní školy Můj klavír! Hurá!!!

S nakladatelstvím Bärenreiter jsme pilně dokončovali revize, s šéfredaktorkou jsme si vyměňovaly e-maily snad ob den až do poslední chvíle, než jsme odkleply zadání Školy do tisku. A pak následovalo několik týdnů čekání.

Původně jsem měla v plánu oslavit vydání Školy krásnou akcí pro děti, jejich rodiče i učitele klavíru. Měla jsem v plánu udělat několikadenní akci zdarma, ve které si děti vyzkouší různé metody, úkoly a nápady z klavírní Školy. Tolik jsem se těšila, že po 4 letech příprav a tvoření Školy, komponování skladeb a vymýšlení cvičení podložené mou metodikou, a po více než roce prací na finálních revizích, spatří Škola konečně světlo světa.

Ale nakonec ze všech velkých plánů sešlo.

Moje starší dcera Rebecca v březnu onemocněla a já jako na potvoru vždycky marodím s ní. Dostala ošklivou angínu, já od ní..pak znovu ona ode mě a já znovu od ní. Byly jsme nemocné měsíc a půl v kuse, promarodily jsem celé jaro. Byla jsem po několikerých antibiotikách slabá, unavená, bez energie, do toho jsem ještě kojila mladší dcerku a v noci k ní několikrát vstávala. Takže jsem nakonec všech příprav zanechala a naplánovala jen webinář na jeden večer na konci května těsně před oficiálním vydáním Školy.

Všechno nakonec dobře dopadlo. Já jsem se včas uzdravila, moje dcera také a webinář se tak povedl, že během večera spadly webové stránky pod náporem objednávek.

Na první dobrou se prodalo přes 600 výtisků klavírní školy Můj klavír a k tomu jsem ještě vypustila do světa předprodej úplně nového kurzu pro děti, které se učí hrát na klavír  – Malý klavírista. 

Měla jsem v plánu ho natočit v létě a spustit v září s novým školním rokem. Kurz je báječné rozšíření metodiky tištěné školy a nabízí podporu a vedení rodičům i učitelům dětí. První běh proběhl v září a nesmírně jsem si užila vedení tohoto kurzu, kde pracuji s rodiči a klavírními pedagogy na tom, aby postupovali metodicky správně při výuce dětí i při jejich domácím cvičení na klavír.

Když mi z nakladatelství dorazilo přes 600 ks Mého klavíru, zabalili krabice tak, aby to vypadalo jako pianino!
Poprvé jsem držela v ruce své knižní miminko. Nádherně vonělo a ná se neubránila slzám dojetí, že se to opravdu podařilo a škola vyšla!
Do prvních 100 výtisků jsem vlastnoručně napsala osobní věnování. Zbývajících 500 jsem jen podepsala. Ještě teď mě bolí ruka, když na to vzpomenu. 😀

Všechny výtisky, které si klienti zakoupí přímo u mě a ne přes jiný e-shop, jsou ode mě podepsané. Je to pro mě čest, že mohu vzít každou tu krásně zpracovanou knížku s veselými ilustracemi vzít do ruky, přivonět, podepsat a pak zabalit a poslat. 

Logisticky je to docela výzva, zvlášť, když je období, kdy chodí více objednávek, takže pořád běháme na Zásilkovnu. Nevím, zda to takto zvládnu dělat i do budoucna, že každou, co mám skladem, podepíšu, ale aktuálně ještě pár desítek nechystaných mám, kdybyste po Mém klavíru zatoužili. 🙂

První živý koncert v Praze

S našimi nejpokročilejšími studenty v rámci středně pokročilého kurzu jsme uspořádali v červnu živý koncert. Online koncertů máme hodně, ale živá akce, možnost zahrát si před opravdovým publikem, to je teprve něco.

Přišel červen, bylo krásné počasí, a my jsme se v hojném počtu sešli v mojí pražské klavírní škole Piano School Prague a uspořádali nezapomenutelný živý koncert s našimi studenty. 

Setkání naživo s lidmi, z nichž většinu jsem dosud znala jen online, bylo neuvěřitelné. 

Dokonce jsem dostala od všech podepsaný obraz s poděkováním, což mě naprosto dojalo. A už teď se nemůžu dočkat letošního živého koncertu!

Tenhle obraz podepsaný od našich klavírních studentů si pověsím do nové pracovny a bude mi vždycky připomínat, jak moc velký smysl moje práce má a jak skvělá jsme se studenty parta.

Do Rakouska za Mozartem

Na celý červenec jsem si vzala dovolenou. Uf. Potřebovala jsem to jako sůl a také jsme se po 3 letech s manželem poprvé rozhodli, že vyrazíme do zahraničí.

S první dcerkou to tehdy moc nešlo, byla miminko a řádil covid, ale nyní jsme se rozhodli, že zvládneme alespoň Rakousko, užijeme si trochu Alpy a vydáme se po stopách Mozarta do Salzburgu. Měli jsme v plánu strávit týden u jezera Wolfgangsee a potom se přemístit na několik dnů do Zillertalu.

Jezero Wolfgangee a okolí mi naprosto učarovalo a protože jsme měli štěstí na horké počasí, došlo i na koupání, ačkoli voda v jezeře byla řekněme pro otužilce. Naše dcerky si na prvním ubytování moc užívaly, měli jsme vybavený byt s terasou, která se dala obíhat tam a zpátky a majitelka domu měla navíc psa, což naše děti naprosto fascinovalo.

Po přejezdu na druhé ubytování jsme stihli výlet na Spieljoch, kam jsem chtěla děti opravdu moc vzít. Nahoře na kopci bylo nejen o příjemných 10 stupňů méně, než v údolí, ale také nespočet dětských hřišť, trampolín, jezírek a aktivit pro děti. O dechberoucích výhledech v jasném letním dni bez mráčku ani nemluvím a dokonce jsme si s dětmi v nosítkách dali i malou asi 4 km túru.

Naše Beuška ale druhý den dostala vysoké horečky, a tak jsme místo dalšího výletu vyhledali pediatra. Bea chytla nějakou dětskou virózu, která prý všude v Rakousku řádila. Znamenalo to žádné další rodinné výlety. S horečkou vždy minimálně 3 dny doma, což byla přesně zbývající délka našeho ubytování.

A tak jsme se na místě s manželem rozhodli, že domů to máme 5 hodin autem, a že nebudeme marodit na ubytování, vrátíme se a necháme ubytování prostě propadnout. Mrzelo nás to hodně, ale zdraví dětí je na prvním místě. 

A tak jsme dovolenou přerušili a předčasně se vrátili domů. Beuška se z nemoci rychle zotavila a my jsme zbytek léta trávili doma nebo u babičky, a já jsem také pilně natáčela a připravovala nový kurz Malý klavírista.

Modromodré jezero Wolfgangsee mě naprosto uchvátilo.
Rodný dům Mozarta v Salzburgu jsme si nemohli nechat ujít!
Naše Rebča v akci na trampolíně na hoře Spieljoch v Zillertalu.