Sonáta in D

pro sólový klavír

Z mého pera se nyní můžete u klavíru potěšit s první sonátou pro sólový klavír.

Sonáta má 3 věty a následuje tak model klasických sonát vznikajících v hudebním umění v období klasicismu nebo romantismu.

Její celkové vyznění je romantické. Mám totiž velmi ráda klavírní hudbu právě z období romantismu a celá moje tvorba je tímto obdobím inspirovaná.

Představuji vám 3 věty sonáty

1. Allegro ma non troppo

První věta je v sonátové formě, takže je možné v ní najít expozici, provedení i reprízu po vzoru klasických sonát.

Věta je psaná v 6/8 taktu, a ačkoli v ní nenajdete žádné šestnáctiny, tempo ubíhá rychle. Poměrně vzrušené hlavní téma vystřídá kontrastní veselé, naivní vedlejší téma, které vyústí v krátkou plochu závěrečného tématu. Repetice expozice sonáty není povinná, ale když ji zahrajete, bude to znít dobře. 

Provedení sonáty nabízí nové hudební myšlenky a nové tóniny. Je vystavěno od skromného úvodu až po velkolepý střed a dramatický závěr, z něhož vyústí repríza první věty.

Repríza je zkrácená. Nenajdeme v ní hlavní téma sonáty, ale plynuje přejdeme rovnou na téma vedlejší, které je nyní v hlavní tónině d moll. Repríza nabízí opakování hudebních myšlenek expozice s drobnými variacemi. Závěr první věty je efektní. Věta působí uceleně a pokud ji budete hrát samostatně, bude to i pěkný efektiní kousek do repertoáru.

2. Romance

Druhá věta je v tempu andante grazioso, tedy „krokem a půvabně“. Tvoří naprostý protipól svým dvěma sousedním větám. Je v dominantní tónině A dur, a s Mendelsohnovským doprovodem a Chopinovskými melodiemi připomíná sen, ze kterého se nebudete chtít probudit. 

Její forma je volné ABA bez striktních hranic. Hudba zde pluje jako řeka, která protéká různými tóninami. Střední část věty má vzrušený charakter, jako když se na klidném moři najednou udělají vlny. Netrvá to ale dlouho a opět se vrátíme do snové atmosféry. Věta končí vyvanutím hudby do pianissima a nechává za sebou jen vzpomínky na sladký sen.

 

3. Allegro agitato

Ze snové atmosféry druhé věty posluchače vytrhne hned první takt věty třetí. Začíná zhurta, nebojácně na zmenšeném septakordu a hned od prvních tónů se řítí vzrušeně vpřed. Věta má Brahmsovský charakter. Nešetří velkou dynamikou, akordovými pasážemi ani rychlou technikou.

Její forma je opět volné ABA s prvky sonátové formy. Vzrušené krajní části vystřídá ve střední části mazurka, která je lehká, vzdušná, bezstarostná. Po jejím doznění se věta opět vrhne do bouře a věta končí monumentálním závěrem.

 

Mým přáním bylo vytvořit sonátu, která bude tvořit krásný a logický cyklus tří vět, avšak věty budou fungovat i samostatně k sólovému provedení.

Sonáta je určena pro pokročilejší hráče. Poradí si s ní žáci vyšších ročníků ZUŠ nebo II. cyklu ZUŠ, případně začínající konzervatoristé.

Je to výzva! Ale bez výzvy by se vaše technika hry na klavír neměla jak zlepšovat. 😉

Jak jsou noty připravené?

Jako obvykle u mých skladeb jsem všechno zaznamenala pečlivě a instruktivně. Do not jsem zapsala vše, co potřebujete, abyste se mohli rovnou pustit do cvičení!

Však se sami do not podívejte. 🙂

Sonáta pro klavír Evy Lorenc mi teď dělá společnost každý večer. Je jedno, jakou mám zrovna náladu, pokaždé si v ní najdu to své. Někdy sáhnu po romantické druhé větě, jindy zatoužím po vášnivém náboji třetí věty. Mým favoritem je ale jednoznačně první věta - svým dramatickým hlavním tématem, něžnou vedlejší melodií a bouřlivým středem mě vždy spolehlivě dostane. Příjemným bonusem jsou pro mě i pečlivě rozepsané prstoklady a pedály - tak, jak jsem ostatně u Evy zvyklá i v jiných skladbách. Věřím, že Sonáta udělá radost všem pokročilejším klavíristům, kteří milují skladby v romantickém stylu a hledají něco nového do svého koncertního repertoáru i pro hezké chvilky doma u klavíru.
zdenička
Zdeňka Sajdlová
klavírní pedagožka