Prázdniny platí i pro klavíristy!

Byl začátek září a měli jsme s dětmi úplně první hodinu klavíru po prázdninách. Žáčci mi překotně a nadšeně vyprávěli, co všechno zažili, kde všude byli, jaké mají zážitky a dojmy z léta.

Většinu první hodiny jsme strávili příjemným vzpomínáním na léto, a trošku jsme zahráli, znovu si osahali klaviaturu a vybrali společně krásnou novou skladbu.

Všechno probíhalo vesele a bezstarostně. Pak přišla na hodinu jedna moje šikovná žačka a všechno probíhalo stejně, dokud….se najednou z ničeho nic nerozbrečela.

Nechápala jsem, co se děje a snažila se žačku uklidnit a dozvědět se, co se stalo. Ještě před chvílí jsme vzpomínaly na krásné zážitky z léta a najednou takové slzavé údolí.

Stalo se to, že ve škole psali opakovací písemku z loňského učiva, a ona se na ni nepřipravovala (což tedy úplně chápu, první týden školy???) a nedopadlo to dobře. Když přišla na klavír, vzpomněla si na to a bylo jí líto, že neumí po prázdninách nic zahrát na klavír, protože na něj skoro necvičila.

To mě úplně dostalo. Skoro jako ta opakovací písemka.

Vysvětlila jsem jí, že jsem moc ráda, že si užila tak krásné léto a pořádně si odpočinula, že na hraní na klavír bude teď mít zase celý další školní rok. Přiznala jsem se, že jsem také skoro celé prázdniny nehrála a odpočívala jsem (to už se žačka začala usmívat), a že je správné, že odpočívala a užívala si léta.

Za chvíli bylo po slzičkách. Vrátily jsme se k rozpravě o létě a vybrali nové skladby, žačka šla z hodiny s úsměvem.

Já jsem se ale neusmívala.

Došlo mi totiž, že devítileté dítě má výčitky svědomí za to, že si perfektně užilo letní prázdniny a mělo strach jít do školy a dokonce do hudebky, protože má pocit, že nic neumí, a dokonce ho ve škole utvrdí nějakou opakovací písemkou v tom, že bylo špatně, že si celé léto neopakovalo učivo.

Celý školní rok, který má s malými přestávkami jako jsou Vánoce nebo jarní prázdniny 10 měsíců, se děti učí, připravují, pracují. Hrají na koncertech, některé i na klavírních soutěžích, na zkouškách. Uděláme za ten rok neskutečné množství práce, ze které jsou na konci června unavené děti i já.

Je potřeba si odpočinout.

A to po všech stránkách – odpočinout od učení, od zkoušek, od ranního vstávání, od plnění úkolů. Je čas dělat to, na co není ve školním roce prostor, je čas si hrát, setkávat se s kamarády, být na čerstvém vzduchu, koupat se, dlouho spát, prostě se celkově zregenerovat a dělat to, co nás baví.

Takže ano, pokud chtějí děti přes prázdniny cvičit na klavír, tak jim vyberu nějaké krásná a zábavné skladby, aby mohly samostatně hrát a radovat se z nich.


V loňském roce jsem napsala krásný článek o tom, co se dá na klavír cvičit o prázdninách, takže pokud vaše děti patří k těm, co to nemohou bez klavíru vydržet, tak si ho přečtěte tady. 🙂

Pokud se ale děti ke klavíru prakticky nedostanou, tak to není špatně. Není potřeba mít kvůli tomu špatné svědomí.

Navíc, procvičovat hudební znalosti se dá i jinak, než sezením u klavíru a cvičením. Já zastávám názor, že děti si především musí při učení hrát, a ve hru se dá přetavit všechno, i hudba.

Děti si při učení musí především hrát

Můžete s dětmi hrát o prázdninách celou řadu hudebních her, které budou rozvíjet jejich hudební znalosti a představivost. Je možné se zaměřit na úplně jinou formu hudebních činností, než je cvičení na klavír.

Mám pro vás dva tipy, jak v létě hravě procvičovat hudbu, aniž by děti věděly, že se vlastně něco učí.

TIP #1

Při jízdě v autě cestou na dovolenou můžete hrát myšlenkovou hudební hru (vyzkoušeno na mých žácích, chtějí hrát dál a dál). Zeptáte se, která nota leží…..a doplníte: na druhé lince, ve třetí mezeře, na páté lince, visí z první linky atd.Jde o to, že si děti v duchu vybaví notovou osnovu (která má 5 linek a 4 mezery) buď v houslovém, nebo v basovém klíči, a hádají, která kde leží nota.

Tato hra je vynikající pomocník v opravdovém utužení představy notové osnovy a not, které v ní leží, protože motivuje děti k tomu, aby si představily vše v duchu.

TIP #2

Při lenošení na zahradě můžete poslouchat hudbu – a zkusit si jednou místo popových písniček pustit třeba Mozarta nebo Schumanna.

Řekněte si navzájem své pocity a dojmy, jak na vás klasická skladba zapůsobila, jakou měla náladu, v jakém byla tempu. Můžete vzít do ruky pastelky a dojem z poslouchané hudby si namalovat. Jakou má barvu? Má ostré nebo oblé linie?

Vyjádření hudby malováním pomáhá podporovat hudební tvořivost dětí, rozvíjet emoce, které v nich hudba zanechává a pomáhá tak nepřímo tvořivému přístupu k hudebním skladbám, které se učí hrát na klavír. S poslechem neznámějších klasických skladeb a dalšími hudebními činnostmi vám může pomoct i eBook Hudební hádanky.

Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci od Evy dostávat emaily!

Možností je samozřejmě mnohem víc.

Záleží jen na vaší kreativitě. 🙂

Komentáře
Eva Lorenc