V jakém věku by se mělo dítě začít učit hrát na klavír?

To je otázka, kterou si kladou nejedni rodiče, kteří by rádi, aby se jejich drobeček naučil hrát na klavír. Zároveň mi tato otázka často chodí od mých čtenářů. Řeší ji mnoho lidí, a zejména pak ti, kteří sami muzikanti nejsou a nevědí, jaké jsou možnosti a na koho by se měli obrátit. Pojďme si zkusit na tuto otázku nyní odpovědět:-)

Hned na začátek vás musím zklamat – nenabídnu vám jednoduchou přímočarou odpověď typu: nejlepší je začít hrát v tolika a tolika letech. Nejčastěji děti začínají chodit na hodiny klavíru mezi 3 a 7 rokem, a proto se podíváme na jednotlivá období samostatně a ukážeme si jejich typické znaky, výhody a nevýhody.

Začátek ve 3 – 4 letech

V takto raném věku dávají děti většinou na klavír rodiče, kteří mají určité budoucí ambice ohledně toho, jaké bude mít jejich dítě výsledky. Výuka probíhá většinou soukromě, protože většina ZUŠek přijímá žáky až od dovršených 6 let. Což samozřejmě nebrání tomu domluvit si soukromé hodiny i s učitelem na ZUŠ, kterého si vyberete, a po dovršení 6 let u něj můžete dál pokračovat.

Dítě ve věku 3-4 let se dokáže ze začátku efektivně soustředit jen velmi krátkou dobu, proto výuka většinou probíhá několikrát týdně po domluvě s učitelem po kratších úsecích.

Podmínkou úspěchu výuky hry na klavír u takto malých dětí je, že rodiče se účastní hodin klavíru a pak doma s dítětem každý den cvičí to, co učitel na hodinách zadá (samozřejmě opět přiměřeně dlouho, aby se dítě zvládlo soustředit).

Tak se u dítěte velmi přirozeně zakoření zvyk, že hraní na klavír je přirozenou součástí každého dne. Vyžaduje to samozřejmě vysokou časovou flexibilitu jednoho z rodičů, který několikrát týdně dochází se svým drobečkem na hodiny a pečuje doma o to, aby se správně připravoval a cvičil.

S takovouto péčí se pak často stává, že takové dítě pak v 6 či 7 letech hraje na klavír jako malý Mozart, zvládá si zapamatovat výrazně technicky náročnější repertoár než jeho vrstevníci, na klavírních soutěžích pokaždé stojí na stupních vítězů a nám učitelům padá brada na zem, jak to je jen možné, že tak malé dítě už hraje tak dobře.

Pokud nepatříte k rodičům, kteří by měli takto flexibilní časové možnosti, ale přece chcete začít s hrou na hudební nástroj mezi 3. – 4. rokem dítěte, doporučila bych vám zvolit jinou variantu. Na ZUŠkách či v jiných institucích pro děti existují tzv. studia pro předškolní děti. Děti se účastní výuky ve skupinkách a věnují se rovnoměrně výtvarné, hudební a pohybové výchově.

Děti se tak hravou formou seznamují se základy těchto jednotlivých oborů a mají možnost se seznámit se všemi oblastmi umění. Možná vás pak samotné překvapí, že vaše děťátko zaplane obdivem k úplně jinému hudebnímu nástroji, než jaký jste pro něj plánovali, nebo začne chtít chodit na výtvarný či taneční kroužek.

Je to velice nenásilný přirozený způsob, jak v dítěti probudit lásku k hudbě a umění již v raném věku a položit tak dětské dušičce základy pro budoucí rozvoj, a podle mého názoru přiměřenější, než nutit 3-4 leté dítě každý den cvičit na klavír.

child-1611819_1920

Začátek v 5 – 6 letech: předškolák

Pokud vaše dítě čeká v příštím roce nástup do 1. třídy, máte doma předškoláka. Většina dětí v tomto věku již dokáže velmi dobře udržet pozornost a já osobně považuji toto období za ideální pro začátek hry na klavír. Hodina klavíru trvá většinou 25-30 minut, dítě dochází na hodiny pravidelně jednou týdně, v případě potřeby (před koncertem, soutěží) i vícekrát – záleží domluvě s učitelem. Výuka probíhá do 6 let většinou soukromě – a to je opět možné po domluvě i u učitele na ZUŠce, u něhož pak dítě bude pokračovat v dalším roce. Některé ZUŠky přijímají i děti už od 5 let.

Účast rodiče je na hodině stále nezbytná, protože děti se rády odběhnou pomazlit a mají pocit bezpečí, když je na hodině přítomen někdo blízký. Zároveň je nesmírně důležité správně položit základy hry na klavír, sezení, postavení ručiček na klaviatuře atp. a proto je rodičovská přítomnost na hodinách tak důležitá, aby pak mohli doma dohlédnout na to, že dítě všechny tyto prvky klavírní hry správně dělá i doma při cvičení, kde na něj učitel nemůže dohlédnout.

Dítě chodí většinou ještě do školky a má v průběhu týdne několik dalších kroužků, jako třeba plavání, skauta nebo například chodí na logopedii. Zvládá tedy již v týdnu svoji energii a myšlenky rozdělovat mezi několikero činností, ale ještě není zatíženo pravidelnou školní docházkou a povinnostmi dělat úkoly a učit se číst a psát.

strong>V roce, který předchází nástupu do 1. třídy se tak dítě dokáže skvěle naučit základy hry na klavír se vším, co k tomu patří a vnímá hru na klavír jako přirozenou součást svého života, nikoli jako jednu z dalších povinností, které musí zvládnout splnit po škole. Když potom začne školní docházka, nemá dítě pocit, že by toho najednou mělo nad hlavu, protože hraní na klavír je to „staré, známé“, dítě je na to už zvyklé a nevnímá to jako další zátěž.

Začátek v 6 – 7 letech: 1. třída

Prvňáček je tvoreček, který se z pohádkového světa dětství rázem přenáší do světa plného povinností, úkolů, trestů za nesplnění úkolů, známkování, hodnocení, soupeření se svými spolužáky, a musí se toho naučit obrovské množství najednou. Číst, psát a počítat, a k tomu se ještě navíc začne učit hrát na hudební nástroj. Nejvíce dětí se stále začíná učit hrát na klavír právě v tomto věku.

Aby dítě nemělo pocit, že toho má nad hlavu a zvládalo efektivně a úspěšně plnit všechny své školní i mimoškolní povinnosti, je potřeba zajet v přípravě na hodiny klavíru hned ze začátku řád, aby cvičení na klavír doma probíhalo pravidelně. Například poté, co dítě splní úkoly do školy si půjde pocvičit na klavír (ideálně za přítomnosti rodiče). I v tomto věku je velmi žádoucí, aby se rodič, alespoň prvního půl roku pokud je to jen trochu možné, účastnil hodin klavíru, a to zejména, pokud není sám muzikant. Je dobré, aby viděl, jak hodiny probíhají a co má doma dítě cvičit. Když se hned ze začátku správně vymyslí harmonogram celého pracovního týdne pro prvňáčka, dokáže váš drobeček vše zvládnout v klidu a nebude mít pocit, že je toho na něj moc.

child-542038_1920 (1)

Na co je dobré pamatovat

Hraní na klavír není typický zájmový kroužek, na kterém by se dítě odreagovalo od školních povinností jako například na kreslení, keramice nebo v tanečním kroužku (pokud se nejedná o profesionální taneční pro děti). Hraní na klavír vyžaduje velkou dávku soustředění, když se malý pianista učí chápat nové věci, hrát oběma rukama dohromady, zpaměti, z not… je to velmi náročný proces, jehož hladký průběh – podobně jako když se dítě učí číst či počítat – se neobejde bez pravidelného opakování a cvičení.

Bez toho, aniž by si dítě doma neopakovalo to, co ho učitel naučí na hodině klavíru, bohužel nebude dělat valné pokroky a časem by mu pak hra na klavír začala připadat strašně těžká a náročná. Je proto potřeba najít tu správnou míru, aby dítě mělo v týdnu dostatek prostoru si na klavír zahrát i doma a naplánovat ostatní mimoškolní aktivity podle toho. Určitě není dobré, aby stejný den, co dítě chodí na klavír, mělo ještě tenis a gymnastiku. Také není dobré, aby mělo dítě každé odpoledne v týdnu vyplněné nějakým kroužkem či aktivitou, a bylo tak prakticky nemožné si doma zahrát na klavír nebo by mu na to už nezbývala energie.

Závěrem pár slov…

Ať už vyberete pro své děťátko jakýkoli vhodný věk k tomu, aby se začalo učit hrát na klavír, pamatujte na to, že to, že začnete až v sedmi letech, když sousedovic Anička začala již ve třech neznamená, že vaše dítě bude horší, ani že bude lepší. Každý má své tempo, někomu to jde rychleji, někomu pomaleji, někdo potřebuje třeba i několik let a najednou se rozehraje, že se všichni nestačí divit, a někomu to zase jde ze začátku jedna báseň a pak přijde období stagnace. Nejdůležitější je, aby to děti bavilo a aby měly podporu ve vás, svých rodičích, a samozřejmě v učiteli, a aby měly pravidelný kontakt s nástrojem. Pokud to vašim dětem půjde dobře, motivujte je. Pokud jim to půjde pomaleji, motivujte je ještě víc:-)

Když přijímám do své třídy malé žáčky a začínám je seznamovat se světem klavíru, je to pro mne obrovská zodpovědnost. S úžasem vždy sleduji, jak si dětská mysl postupně navyká na to, jak provádět správné pohyby u klavíru, a děti přichází na to, jak stisknout klávesy tak, aby se krásně rozezněly. Ta radost, když se podaří zahrát první písnička, ta jiskřička, která se zažehne v srdíčku, které pak chce hrát písničky další a další.

Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci pravidelnou dávku inspirace!

Velice mi záleží na tom, aby děti hraní na klavír bavilo a aby se hned ze začátku učily všechny dovednosti spojené s hrou správně, efektivně a rychle.

I proto jsem vytvořila (nejen) pro své žáky výukový materiál „Pohádkově snadné čtení not pro malé klavíristy“, který pomůže dětem hravou zábavnou formou zvládnout jednu z nejnáročnějších oblastí hry na klavír, kterou je právě čtení not, a podle něhož se nyní k mé velké radosti čím dál více malých pianistů úspěšně učí číst noty.

Komentáře
Eva Lorenc