Obloučky v notách: který je který?

V notovém textu existuje mnoho obloučků, a je vážně náročné se v nich vyznat a správně je interpretovat. Používáte při hraní na klavír správně tyto 4 základní druhy obloučků?

Některé obloučky spojují celé takty nebo i řádky, někdy více not, některé jenom dvě noty. Někdy obloučky spojují noty stejné výšky, jindy noty různé výšky. A přitom jsou to pořád obloučky, které vypadají skoro všechny úplně stejně, a zpravidla se studentům klavíru pletou.

Jak se v tom vyznat?

Je velmi důležité vědět, co který oblouček znamená, a co přesně dělá. Každý oblouček totiž ovlivňuje způsob, jakým budete skladbu hrát a jak bude ve výsledku znít. Protože je velmi důležité se v obloučcích vyznat, ukážeme si ty nejdůležitější typy obloučků, které je důležité znát pro vaši hráčskou praxi. 🙂

Podíváme se společně na tyto čtyři nejčastější obloučky:

  • Legato
  • Fráze
  • Ligatura
  • Odtah

Legato

Nejběžnější oblouček, se kterým se v notách setkáte, je označení pro klavírní úhoz legato. Tento oblouček spojuje více not za sebou, většinou tři a více, které si skladatel přeje zahrát vázaně, tedy legato.

Ukážeme si jako příklad například začátek Clementiho sonatiny C dur, kde je práce s legatovým obloučkem krásně vidět.

na obrázek si můžete kliknout pro zvětšení

V prvním a druhém taktu legatový oblouček spojuje celkem 4 tóny, z nichž poslední má také označení staccato (malá tečka pod notou 😉 ). První 4 tóny se tedy budou hrát vázaně, provážou se mezi sebou až ke čtvrtému tónu, a čtvrtý tón se potom zahraje krátce.

Ve třetím a čtvrtém taktu v partu pravé ruky vidíme legatový oblouček, který váže větší skupinku tónů, a na konci příkladu vidíme legato i v partu levé ruky. Takto tedy v notách vypadá zápis legatového obloučku.

Fráze

Oblouček, který se používá pro označení fráze, tedy odkud kam máme cítit hudební tah, odkud kam se máme nadechnout a vydechnout s hudbou, vypadá vlastně stejně, jako legatový oblouček. Kromě toho, že se noty budou hrát legato, pomáhá nám fráze ještě poznat, odkud kam hudební myšlenka směřuje.

Jsou to určité hudební úseky, které je potřeba cítit na jeden tah, jako když zpíváte a nemůžete se nadechnout uprostřed verše, ale pouze na začátku a na konci. Jako ukázku pro označení fráze pomocí obloučku jsem vybrala kousek Sladkého snění od Čajkovského.

na obrázek si můžete kliknout pro zvětšení

Na obrázku je krásně vidět, že vyznačený oblouček neplní pouze funkci legata, ale napovídá klavíristovi, odkud kam má vést frázi, tedy ucelenou hudební myšlenku, nebo chcete-li, kde se má klavírista nadechnout a kde zase vydechnout. Označení frází nám pomáhá pochopit, jak si skladatel představoval, abychom skladbu interpretovali.

Ligatura

Ligatura je asi nejzrádnější oblouček ze všech. 🙂 Dětem se velmi často plete slovo ligatura se slovem legato, takže je potřeba s nimi oba italské výrazy pravidelně procvičovat. Jak ale brzy uvidíte, jsou to dvě zcela odlišené věci.

V překladu znamená ligatura „svázat“. Angličané ji nahrazují výrazem „tie“ [čtěte táj], což také doslova znamená svázat. Funkcí ligatury je opravdu doslova noty vzájemně mezi sebou provázat.

Ligatura je oblouček, který vždy spojuje dvě nebo více not stejné výšky. Toto je velmi důležité si zapamatovat, musí to být vždy noty stejné výšky. Ligatura způsobí, že druhá (a případně další) nota svázaná ligaturovým obloučkem, se nebude už znovu hrát, ale bude se držet a počítat.

Na obrázku je příklad ligatury. První tón c1 zahrajeme, budeme ho držet na 2 doby. Druhé c1 hrát nebudeme, protože je svázané ligaturou, ale budeme ho dál držet a počítat také na 2 doby. Takže celkem tón c1 budeme držet na 4 doby – dvě normální a dvě pod ligaturou.


Doporučuji ligaturované tóny škrtat, jako jsem to udělala na obrázku. Nebude vás to totiž potom svádět je znovu zahrát. 🙂

na obrázek si můžete kliknout pro zvětšení

Krásný příklad více tónů svázaných pomocí ligatury najdeme často v díle barokních mistrů, například v díle Bachově. Jako ukázku jsem vybrala skladbičku Musette, kde vidíte vícečetnou ligaturu v partu levé ruky.

na obrázek si můžete kliknout pro zvětšení

 Úkol pro vás:
Do komentářů pod článek mi napište, na kolik dob se bude držet tón g malé včetně všech ligatur v Bachově Musette v uvedeném příkladu. 🙂

Při hraní na klavír bohužel vícečetná ligatura nemá příliš velký význam, protože klavírní tóny rychle po úhozu slábnout a ztrácejí se, a tak vlastně vícečetná ligatura ani není ve třetím, čtvrtém taktu už slyšet. Kdybyste ale stejnou skladbu zahráli například na varhany, jejichž tóny zní tak dlouho, dokud je držíte zahrané, získali byste krásný harmonický podklad skladby na jednom tónu.

Odtah

Další zapeklitý oblouček je odtah. Odtah je oblouček, který spojuje dva (nebo tři) tóny různé výšky. A navíc ještě ten druhý tón zkrátí. Zní to hrozně složitě, takže si to pojďme ukázat na příkladech. 🙂

Odtah se zapisuje jako oblouček, který nejčastěji spojuje dva tóny:

Zahrajeme ho tak, že tóny mezi sebou provážeme, ale druhý z tónů zkrátíme přibližně o polovinu jeho trvání, takže v praxi to bude vlastně vypadat asi takto:

První tón odtahu je potřeba posadit trochu víc do hloubky kláves a zahrát ho výrazněji, druhý tón se vždy hraje velmi jemně, jako pohlazení, a nesmí být silnější, než první tón. Můžete si odtah také představit jako takové zhoupnutí, tóny jdou dolů – nahoru.

Někdy skladatel napíše ke druhé notě ještě tečku, jako staccato. To pak znamená, že skladatel chce, abyste druhou notu nehráli tak jemně jako odtah, ale krátce jako staccato. Ani v tomto případě ale nesmí být druhá nota silnější než první. V notovém zápisu by to vypadalo takto:

Jako ukázku pro odtahy jsem si vybrala začátek Beethovenovy Sonatiny G dur, kde krásně vidíte odtahy ve druhém taktu v partu pravé ruky.

na obrázek si můžete kliknout pro zvětšení

Frázování

Pokud dokážete správně rozluštit ve vašich skladbách všechny obloučky a zahrát skladby přesně podle návodu, dodržujete tzv. frázování, což by se dalo označit jako takový souhrn všech obloučků a teček, které jsou u not zapsané. Do frázování jednoznačně patří správně přečtené obloučky, ale také zápis dalších druhů klavírních úhozů.

Znalost těchto čtyř typů obloučků je velmi důležitá pro vaši klavírní praxi, a já sama to považuji za takový nezbytný základ porozumění notovému textu, který učím své žáky.


Samozřejmě můžete narazit ve skladbách i na další obloučky, které třeba nejsou tak časté, jako tyto čtyři. Pokud se to stane a nebudete si vědět rady, co s tím, napište. 😉
Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci od Evy dostávat emaily!

Mějte se krásně!

Komentáře
Eva Lorenc

Eva Lorenc

Jsem klavíristka a pedagožka hry na klavír, a nadšeně propaguji takový způsob výuky hry na klavír, který přináší mým studentům nejen dobré výsledky, ale také radost z hudby.

Jsem autorkou úspěšného eBooku Pohádkově snadné čtení not pro malé klavíristy a celé řady dalších praktických eBooků, které si ode mě můžete stáhnout zdarma.:-)

Více o mně se můžete dočíst ZDE >>
Eva Lorenc