Sbírka skladeb Klavírní pohádky s autorkou Zdeňkou Švehlákovou

4 470

V předvánoční atmosféře je ten nejlepší okamžik pro pohádky. Ale nemusí to být jen ty filmové, na které se těšíme v televizi. Můžeme se radovat i se zbrusu novými Klavírními pohádkami, které spatřily světlo světa před nedávnem a jsou horkou novinkou v klavírním repertoáru pro děti či mírně pokročilé hráče!

Autorkou sbírky skladeb Klavírní pohádky je moje blízká a dlouholetá přítelkyně, klavírní spoluhráčka, vynikající klavíristka, hudební manažerka a skladatelka Zdeňka Švehláková. Mohla bych vám o této mladé, talentované ženě pět ódy tak dlouho, dokud by vás bavilo to poslouchat. 😀

Bude ale vlastně lepší, když se vám představí sama. Sešly jsme se tedy spolu se Zdeničkou u pečení vánočního cukroví, zapnuly jsme mikrofon a připravily jsme pro vás rozhovor, ve kterém se dozvíte vše, co potřebujete vědět o Zdeničce i o jejích krásných Klavírních pohádkách. A nakonec vám na sebe také prozradíme něco dost vtipného, co nás provázelo při studiích na AMU. Tak s námi vydržte až do konce. 🙂

Zdeničko, my dvě se známe tak dlouho, že už jsme ty roky přestaly počítat, ale moji čtenáři tě zdaleka ještě všichni neznají. Mohla by ses jim prosím představit a povědět také něco o tom, čemu se v poslední době věnuješ? 

Jsem klavíristka, učitelka klavíru a také hudební manažerka. Před několika měsíci jsem spustila projekt „Žijte klavírem naplno“, který má za cíl pomáhat začínajícím pedagogům a ukazovat jim praktické stránky klavírní pedagogiky – jak si najít práci v oboru, vycestovat za zkušenostmi do zahraničí, uspořádat si vlastní koncert.

Vždy my přišlo líto, jak my klavíristi moc dřeme a málo žijeme. Pamatuji si, že jsem během studia na HAMU bydlela v samém centru Prahy a dva roky mi trvalo, než jsem si zašla třeba na Letnou! Celé studium jsem jen cvičila a cvičila.

Nikdo mě tehdy ale nenaučil, kde bych mohla tu těžkou práci zužitkovat, kde si zahrát nacvičený repertoár, co všechno mi studium nabízí. Na všechno jsem si musela přijít sama. Právě to bych ráda teď ulehčila mladým klavíristům.

To je úplně super. Mám ohromnou radost, že ses rozhodla jít se svým know-how také na internet. Osvěta v klavírním vyučování, moderní přístupy a velké zkušenosti, které můžeš předat všem začínajícím pedagogům, všechno jsou to nesmírně cenná a žádaná témata.

Zdeni, nedávno vyšla tvoje sbírka skladeb Klavírní pohádky. Jaká byla inspirace?

Už jako dítě jsem mnohem raději hrála skladby se zajímavými programními názvy, než nicneříkající „Allegra“ nebo „Sonatiny“. Přesně na to jsem myslela při vytváření své sbírky – toužila jsem po skladbách se zajímavým námětem a odlišným charakterem.

Pohádky byly jasná volba, svoji oblíbenou postavu si určitě najde malý raubíř i něžná milovnice princezen. Ve sbírce mám skladby jako Tanec Popelky, V šípkových růžích, ale třeba i Tajné dveře nebo Rej čarodějnic. Název přitom přesně odpovídá hudebnímu dění každé skladby.

Já už jsem si všechny skladby samozřejmě přehrála, a jsem nadšená z přehledného pečlivého notového zápisu, pedalizace a prstokladů. A ty doprovodné ilustrace, které ti dělala kreslířka na míru pro tuto sbírku, jsou taky moc pěkné. A ten pracovní sešit mě teda úplně uchvátil! Mohou si skladby někde poslechnout i naši čtenáři?

Díky, ty ilustrace se opravdu povedly, mám z nich ohromnou radost! A ano, samozřejmě jsou skladby k dispozici k poslechu, všechny jsem natočila a najdete je na mém YouTube kanálu. Evička vám na ně pak může poslat i odkaz. 🙂

Eva: Tak já vkládám odkaz, tady jsou nahrávky celé sbírky. 🙂

Můžeš sbírku přiblížit ze svého pohledu? Pro koho jsi ji psala, jak jsou skladby obtížné?

Sbírka je určená pro první cyklus výuky ZUŠ, tedy pro děti ve věku mezi šesti a dvanácti lety, ale samozřejmě skladby nejsou určeny primárně jenom pro děti, věřím a doufám, že potěší i dospělé, kteří milují pohádky. 🙂

Nejlehčí skladby jsou hratelné již po roce hry na klavír, zatímco ty nejtěžší dají zabrat určitě i po pěti letech výuky. Volba repertoáru je vždy velmi individuální záležitost, ale třeba právě na ZUŠ bych skladby ze sbírky zadávala pravděpodobně od 1. do 5. ročníku.

Zmínily jsme klavírní vyučování. Jaké jsou tvoje pedagogické názory na výuku dětí?

Na prvním místě musí být radost z hudby, nikoliv nějaké jedničky nebo diplomy ze soutěží. Největším pedagogickým úspěchem pro mě je, když se žák ve svém volném čase sám naučí písničku oblíbené skupiny, dokáže si poradit s jejím notovým zápisem nebo ji obstojně odposlouchá z YouTube.

Ohromnou radost mi udělala moje malá žačka, která si složila vlastní skladbičku a s mojí menší pomocí ji dokázala zapsat do počítače. Věřím, že právě takoví žáci budou hrát i v dospělosti, až už nad nimi nebude viset „hrozba“ postupových zkoušek nebo špatné známky.

To je krásná myšlenka a věřím, že teď právě rezonuje s mnoha rodiči i klavírními pedagogy, kteří teď náš rozhovor čtou. Čemu všemu se okolo klavíru kromě učení ještě věnuješ?

Na plný úvazek pracuji jako zástupkyně ředitele na ZUŠ Ilji Hurníka. Mám ohromné štěstí, protože kromě výuky samotné se podílím i na organizaci koncertů, soutěží a dalších akcí, což mě nesmírně baví a naplňuje. Vedu také s kolegyní svoji soukromou klavírní školu, kam chodí nejen děti, ale také nadšení dospělí začátečníci.

A když mi zbude trocha volného času, hraji samozřejmě na klavír, i když teď už většinou jen pro radost. Když při tom vznikne i nějaká ta klavírní skladbička, jsem v sedmém nebi.

Co chystáš v nejbližší budoucnosti, na co se mohou čtenáři těšit?

V této chvíli dokončuji zase jednu skladbu pro dospělé, spíše populární než klasickou. No a po Vánocích to bude chtít zase nějaké opakování z hudební nauky, takže plánuji jednoduchá cvičení na procvičení rytmu – něco podobného, jako mají malí klavíristé v pracovním sešitě ke Klavírním pohádkám. Věřím, že je takové úkoly budou bavit!

Tak na to se moc těším! Zdeni, můžeme našim čtenářům na závěr prozradit také něco ze zákulisí našich společných studií na AMU, hraní klavírního dua a bydlení? 

Haha, já vím, na co myslíš. Myslíš, jak si nás na vrátnici pořád pletli, když jsme si chodily půjčovat třídy na cvičení a říkaly nám „to jsou ta dvojčata, co spolu hrajou na klavír?“ 😀

Posuďte sami – vypadáme jako sestry nebo ne? Můžete nám to napsat do komentářů. 😉

Ano, to přesně myslím! 😀 No, koneckonců, my jsme opravdu jako dvě sestry, ve všem, až na to, že nejsme doopravdy příbuzné. 😉 Super, díky moc za rozhovor! 🙂

Klavírní pohádky Zdeňky Švehlákové si samozřejmě můžete objednat na jejím webu www.zdenka-piano.com.

Více informací si o nich můžete přečíst tady>>. 🙂

Komentáře
Eva Lorenc
Latest posts by Eva Lorenc (see all)