Klavír a hudba v těhotenství

Tenhle článek ve mě krystalizoval vlastně celé těhotenství, ale protože jsem nechtěla předbíhat událostem, a protože čekáme s manželem teprve první miminko, nebyla jsem si jistá, jak se budou věci vyvíjet a jaké to celé bude… avšak jako klavíristka a člověk, který se prakticky denně zabývá klavírní hudbou, ať už pracovně nebo volnočasově, jsem si přála zjistit, jak se to vlastně se sluchem miminka v bříšku, jaký pozitivní vliv na něj může mít klasická hudba a co mohu ve spojení s hudbou udělat pro optimální vývoj svého děťátka.

A tak tenhle článek bude o tom, kdy a co naše poklady v bříšku vlastně slyší a prožívají s námi, ale také o tom, jak fungují představy o dokonalé, vzorné, perfektní, poprvé těhotné mamince versus realita. 😀

Jak se vyvíjí v bříšku sluch miminka a co všechno slyší

Začneme nejprve troškou teorie. Smysly miminka se vyvíjí v bříšku postupně v průběhu celého těhotenství. Já se zaměřím především na sluch, protože ten je pro náš článek nejdůležjtější. 🙂

Sluch se vyvíjí postupně a zcela vyvinutý je v 7. měsíci těhotenství. Uvádí se, že někde mezi 20. a 24. týdnem už miminko reaguje i na zvuky zvenčí, může se například leknout při náhlém velkém rámusu.

Miminko nejprve začíná slyšet zvuky v těle maminky, jako je tlukot srdce, dech, proudění krve, pohyby střev apod. Postupně se sluch rozšiřuje i na zvuky z vnějšku. Především je to hlas maminky, když mluví nebo zpívá. Dokonce jsem četla, že pánevní dno funguje jako rezonanční skříňka a zesiluje hlas maminky pro potřeby miminka.

Myslím, že většina maminek to dělá zcela intuitivně, ale když si povídáme se svým bříškem, nebo mu zpíváme, nejen, že stimulujeme sluch děťátka, ale zároveň se miminko učí rozpoznávat náš hlas a to mu dává pocit bezpečí, jistoty a lásky. Po narození navíc miminko poznává maminku ze začátku hlavně po čichu a po hlase.

Z dalších zvuků z vnějšku se miminku lépe vnímají nižší frekvence, takže lépe zaznamenává hluboké mužské hlasy, než ty ženské. Což je dobrá zpráva hlavně pro tatínky. Příroda to prostě má všechno zařízené. 🙂

Dále se můžete dočíst, že když maminka v těhotenství poslouchá nebo provozuje hudbu, má to příznivý vliv na miminko nejen v bříšku, ale i po narození. Miminka mají dle výzkumů tendenci preferovat podobný styl hudby, který maminka poslouchala v těhotenství.

K tomu se ale také dočtete, že nastávající maminky by měly poslouchat spíš hudbu, která dovolí jejich tělu zrelaxovat a cítit se příjemně. Děťátko nejen že slyší zprostředkovaně, co maminka poslouchá, ale také se na něj přenáší emocionální rozpoložení maminky. A pokud je maminka v klidu a cítí se dobře, miminko to reflektuje.

Jakou hudbu poslouchat a provozovat v těhotenství?

Samozřejmě jakoukoli, která se vám líbí, ale přeci jen já se osobně klaním k tomu co jsem se dočetla, že je prospěšnější. Tedy k hudbě, která je spíše klidná a příjemná.

Aniž bych chtěla jakkoli mluvit ostatním maminkám do jejich hudebních preferencí, myslím si, že taková ta hudba, co staví na hlasitých dunících basech linoucích se z obřích reproduktorů, otřásá celým koncertním sálem a ve vás to duní ještě dlouhé hodiny poté, co jste dávno doma, není v těhotenství příliš vhodná. Klidně mě rozeberte na kousky! 😀 A mám navíc i jednu nepříjemnou osobní zkušenost.

Na začátku března, těsně předtím, než byly zakázané veřejné akce, byla jsem tehdy ve 23. týdnu, jsme s manželem byli v Praze v divadle Hybernie na koncertě naší oblíbené zpěvačky Agnes Obel. Její hudba je měkká, meditativní, harmonická, uklidňující. Prostě ji milujeme a doma si ji pravidelně pouštíme na Spotify. 🙂 Jenže tihle umělci mají zvyk mít na koncertech před sebou předskokany, a vy tak přijdete na koncert, a celou první hodinu vám hraje někdo, na koho jste vůbec nešli.

Tenhle konkrétní předskokan měl elektrickou kytaru, počítač, a s prominutím to všechno vyhulil úplně na maximum. Při prvním úderu basů hrnoucích se z reproduktorů sebou moje miminko v bříšku fakt vylekaně trhlo a mně se udělalo úplně fyzicky špatně. Musela jsem začít zhluboka dýchat a chvíli jsem doufala, že třeba ta příští skladba bude lepší a snažila jsem se to nějak vydržet, nějak se zavřít do sebe a přežít to.

Ale ono to nepřestávalo, basy duněly dál, a tak jsem se šla raději projít na chodbu. Fakt jsem to nedala. Ten rámus byl pro mě vyloženě fyzicky nepříjemný a cítila jsem, že je nepříjemný hlavně mému drobečkovi v bříšku. Jakmile začala hrát Agnel Obel, celé moje tělo se jakoby zrelaxovalo a uklidnilo a začala jsem se zase cítit dobře. Její koncert byl úžasný.

Možná je to o hudebních preferencích nebo i o zvyku, ale u poslechu klasické hudby se mi takovéhle nepříjemné pocity nikdy nestávají, a to ani v případě, že se jedná o symfonický koncert, který hraje úplně naplno.

Jak jsem trávila těhotenství s hudbou a klavírem

Jak jsem to tedy měla s hudbou a klavírem v těhotenství já? 🙂

Před otěhotněním jsem měla představy o tom, že budu miminku každý den hrát a zpívat, budu každý den chodit na procházky, jednou týdně na těhotenskou jógu a budu papat samou zdravou stravu. Nojo, jsem těhotná poprvé a tyhle romantické představy samozřejmě brzy vzaly za své, protože v těhotenství není maminka ten, kdo to všechno řídí a kdo o všem rozhoduje – je to miminko.

A každé miminko tu svoji maminku má naučit něco jiného, takže i to moje si mě pěkně začalo hned od začátku formovat a mně nezbylo nic jiného, než se přizpůsobit. Ale o tom více až za chvíli. 😉

Je pravda, že u klavíru sedím skoro každý den. Nepředstavujte si ale prosím, že cvičím na klavír několik hodin denně. Tak tomu už dááávno není. Většina mého času u klavíru je zaměřená pracovně, svoje dlouhé roky cvičení při studiích a koncertování mám už za sebou.

Ale nijak mě to neochuzuje, protože aktuální náplň mého času u klavíru mi připadá stejně skvělá a zajímavá, a neskutečně mě to baví.

Zahraju si samozřejmě vždycky ráda, podle nálady. Někdy vytáhnu jen tak Chopina a přehrávám si moje milovaná Nocturna nebo Mazurky. Když se mi dostanou pod ruku nějaké nové instruktivní noty, které neznám, přehrávám si celou sbírku, abych poznala repertoár, který bych mohla potom zadávat svým žákům. To mě baví neskutečně moc.

Dokud jsem nenastoupila na mateřskou, aktivně jsem vyučovala svoje žáky. V zimě mi také běžely oba moje online kurzy, pro začátečníky a mírně pokročilé, kde neustále natáčíme zpětné vazby našim studentům. Díky online koncertům na závěr mých kurzů jsem se i přes rostoucí bříško vyburcovala i k tomu, abych se naučila novou skladbu, kterou jsem na koncert natáčela, byla to věta z Beethovenovy klavírní sonáty. Můžete si to klidně pustit ke čtení. 😉

A protože miluju opery a Metropolitní opera v New Yorku pustila v době koronavirové uzavírky každovečerní přímé přenosy, koukali jsme s manželem 1-2x týdně na opery. Myslím, že pokud jsou výzkumy pravdivé, naše dítě bude milovat nejen klavírní, ale i operní hudbu. 😉

Představy Vs realita

V posledním měsíci těhotenství už mi ale začaly tak natékat prsty na rukou, že mě hraní začalo vyloženě bolet. Obří bříško se mi sotva vejde před klaviaturu a ruce tak nemají ani potřebnou svobodu pohybu při hraní.

Jak se všude dočtete, každé těhotenství je jiné a každá žena ho prožívá individuálně. Já například znám klavíristky, které doslova do termínu porodu ještě aktivně koncertovaly! Opravdu před nimi smekám. Osobně si to neumím vůbec představit.

Já jsem hrála naposledy na živém koncertě v listopadu, kdy jsem byla v nějakém 2. měsíci těhotenství a nikdo z okolí to ještě nevěděl. Ale ten stres, který mě vždycky zaplaví, když mám hrát veřejně, ten prostě nesnáším celý život!

A proto jsem se i vědomě rozhodla, že v průběhu těhotenství si nebudu tyto situace do života vůbec pouštět. Nechtěla jsem, aby se na moje miminko přenášely negativní pocity spojené s mojí nevyléčitelnou trémou při veřejných vystoupeních, ani jsem neměla v plánu se přepínat a vyčerpávat nějakým šíleným X-hodinovým cvičením při přípravě na koncerty.

O miminko jsme se s manželem snažili tak strašně dlouho, že když to konečně vyšlo, nejdůležitější ze všeho pro mě bylo, abychom se já i miminko cítili dobře a zvládli spolu těhotenství v pohodě a v klidu.

Nejdůležitější ze všeho je být co nejvíce v klidu, spokojená a odpočatá

Taková otřepaná fráze. Ale během svého těhotenství jsem hluboce pochopila, jak moc je tahle mantra důležitá.

Ono opravdu nejde o to být dokonalá v průběhu celého těhotenství a za každou cenu dodržet všechno to, co jsem si myslela, že budu dělat. Celý ten proces totiž stejně neřídíte vy, ale miminko uvnitř vás. Vaše tělo se chtě nechtě musí stejně přizpůsobit. Nemá smysl se přemáhat nebo přetahovat, snažit se tlačit věci vůlí, když to nejde a prostě to přijmout.

Pro mě je moje těhotenství neskutečná životní lekce ohledně trpělivosti, většího spolehnutí na moji intuici, učení se umění věci a situace přijímat a úplně odpojit svoje ego, svoje „chtění“, že bych měla dělat to nebo to a pak se stresovat, že se mi to nepovedlo.

A tak jsem svoje těhotenství trávila tak, že jsem poslouchala svoje tělo a potřeby miminka. Když jsem byla unavená a měla jsem možnost, plácla jsem se na gauč a spala jsem. I přes den, když jsem zrovna nešla odpoledne učit. To byla vlastně hlavní aktivita, na kterou jsem se těšila zdaleka nejvíc. 😀

Dále jsem hodně pozornosti věnovala tomu, abych předelegovala co nejvíce povinností, které jsem do té doby obstarávala sama a s postupujícím těhotenstvím jsem je přestávala stíhat a zvládat. Našla jsem si dvě úžasné asistentky, které mi pomáhají vyřizovat emaily z mého online projektu i do klavírní školy.

Obrovskou oporou a pomocí je mi samozřejmě i můj manžel Štěpán, bez kterého už bych asi byla mrtvá. On není v tom všem, co vy čtete a vidíte navenek, moc vidět, je introvert a nerad se ukazuje. Ale pečuje o úplně veškeré technické zázemí jak tohoto webu, tak naší klavírní školy, kde za mě přebírá i vedení na dobu, kdy já budu na mateřské. 😉

Moje rada nastávajícím maminkám

Takže maminky! Poslouchejte v těhotenství svoje tělo a to, co potřebuje vaše miminko. Pokud máte nějaké představy, co byste měly a neměly dělat, přizpůsobte je realitě. Pokud by to jediné, co budete dělat, bylo, že budete víc odpočívat, tak to úplně stačí. Jezte, spěte, buďte na sebe hodné.

Delegujte. Já jsem potřebovala hodně delegovat hlavně pracovní povinnosti, ale každá si tam dosaďte to, co sama cítíte, že přestáváte zvládat a řekněte si o pomoc. Nemusíme pořád podávat 1000% výkony a těhotenství a mateřství je určitě čas být opravdovou ženou, tou, která si může dovolit říct si o pomoc druhých a necítit se kvůli tomu blbě. 😉

A když budete mít energii a náladu, tak si zahrajte na klavír nebo si poslechněte nějakou příjemnou hudbu. 😉

P.S. Až se nám miminko vykulí, určitě dám vědět. 😉

Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci od Evy dostávat emaily!

Fotky z Botanické zahrady v Praze nám fotil náš úžasný svatební fotograf Zbyněk Riedl.

Komentáře
Eva Lorenc
Latest posts by Eva Lorenc (see all)